Jsem v posledním kole SONsB hlásněte pro mě TADY arigato
Objednejte si Chibi mazlíčka TADY

Výměna

15. května 2009 v 23:00 | Nepamatuju si, ale já to nebyla... |  Jednorázovky
...


"Ježiš, bejt s tebou v týmu je snad za trest."brouknul nevrle černovlasý mladík k oranžové skvrně, co jen zdaleka připomínalo blonďáčka. Naruto právě pobíhal sem a tam, neboť se začal děsivě nudit, sensei nikde a parťáci z týmu zábavní jak mrtvej v krematoriu. Když ale zaslechl Sasukeho poznámku, prudce u něj zastavil.
"I když jsi můj kamarád, nemysli si, že procházím rájem, cítim to stejně jako ty!"aniž by si to uvědomoval, byl od Sasukeho obličeje vzdálen sotva pár centimetrů. Chlapec s havraními vlasy ho od sebe jemně odstrčil.
"Naruto, vim, že po mě toužíš, ale tady na veřejnosti ne…"jízlivě se usmál a dál se mu nevěnoval, jen koutkem oka viděl, jak hyperaktivista zrudnul vzteky.
"Sasuke…"zasyčel se zatnutými zuby,"nejradši bych tě…" pěstmi naznačil, co by s kamarádem udělal.
"No tak už přestaňte, oba jste jak malí, člověk by vám 16 fakt nehádal, podle vašeho chování."povzdechla si, dnes už poněkolikáté, růžovlasá mladá kunoichi. Jak to kluci slyšeli, uraženě nafoukli tváře a zamračeně koukali do země. Sakura si opět povzdychla. Oni se nikdy nezmění, pomyslela si ještě předtím, než dorazil Kakashi a oni mohli jako kompletní tým začít s tréninkem nových bojových formací, potřebných na složitější mise.

***
"Dneska mám dost."otřel si čelo Naruto a společně se Sasukem mířil domů, oba bydleli stejným směrem, proto každý den chodili ke svým bytům spolu, vždycky se za tu dobu stihli pohádat. Ani dnes tomu nebylo jinak.
"Myslel jsem, že máš výdrž."ušklíbnul se jeho společník, sám měl co dělat, aby se udržel na nohou, ale rád svého kamaráda provokoval.
"Jasně že mám, ale dneska to bylo náročný! Neříkej, že jsi v pohodě."rozohnil se blonďák a bojovně si změřil kamaráda od hlavy až k patě. Ten jen přikývnul.
"Lháři, jsi spocenej a určitě unavenej!"křikl na celou ulici Naruto, věděl, že hádka se strhne kvůli maličkosti, ostatně jako vždycky, ale přece se mu Sasuke musí přiznat, nemusí si hrát na krále světa!
"Nekřič Naruto, už je pozdě, vzbudíš celou Konohu."pousmál se klidně a vrazil ruce do kapes."Prostě vydržim hodně no… snad mi nezávidíš?"blýsknul okem po svém společníkovi, ten už doopravdy zuřil. Div,že se mu z uší nevalila pára, byl vážně rozzuřený, v tu chvíli by Sasukeho nejraději zmlátil do kulaté krychle.
"Nikdy bych na tebe nežárlil! Nikdy bych nechtěl být jako ty, NIKDY!"vmetl mu do obličeje a běžel domů jako blesk, druhého, lehce překvapeného, chlapce nechal stát na ulici samotného.
"Já a závidět, to sotva."mrmlal si ještě pod vousy, když zalehal do postele.
Jak už bylo řečeno, kluci se vždy dokonale pohádali, druhý den spolu chvíli nemluvili, ale pak je to přece jen přešlo, jeden bez druhého už neuměl být, skvěle se doplňovali, podporovali se a tak dále, prostě skvělá dvojka. Dnes ale mělo dojít k něčemu, co by oba poučilo. Poučilo o tom, jak se k sobě chovat. Ve chvíli, kdy oba usnuli, se stalo, na co nikdy nezapomenou, co se jim do paměti vrylo napořád.

***
"To už je ráno?"zamračil se Naruto do vycházejícího sluníčka, jehož paprsky ho šimraly na nose, moment to nebyly paprsky, ale vlasy!
Od kdy rostou vlasy přes noc závratnou rychlostí? Divil se sám pro sebe a s námahou vylezl z postele, aby mohl zkontrolovat svůj vzhled v zrcadle, přece jen mu bylo divný, že mu vlasy tak rychle narostly.
"Ááááááá!!!!"rozlehl se vyděšený výkřik bytem a slyšet jej bylo i na ulici. Naruto vyděšeně koukal na svůj odraz v ne zrovna čistém zrcadle.Musim to umýt, nějak špatně to ukazuje.
Rychle si opatřil hadřík a jal se zrcadlo vyleštit. Ať dělal co dělal, viděl se pořád stejně. Tatam bylo jeho blonďaté naježené číro, o modrých kukadlech nemluvě, ze zrcadla na něj koukal vykulený Sasuke!
"To není možný, to je určitě jen blbej fór!"snažil sám sebe uklidnit, ze sebeuklidňování střídané hysterickými výlevy ho dostalo až zabušení na dveře. To mi ještě scházelo, kdo to může být, bude určitě dost podezřelý, když v mém bytě otevře dveře Sasuke, zvlášť takhle po ránu. Dumal v duchu a pomalu se šoural ke dveřím.
"Kdo je?" zeptal se potichu, měl totiž i kamarádův hlas.
"Dělej, otevři mi!"zaslechl odpověď, v tu ránu poznal, že za dveřmi je Sasuke, ten měl pro změnu hlas jako Naruto a to nebylo všechno, měl i jeho tělo, jak za okamžik náš blonďáček (v u chvíli vlastně černovlásek) zjistil.
"Co to má znamenat?! Vrať mi moje tělo! Proč si mi to udělal?!" vrhlo se na něj jeho já se Sasukem uvnitř, takhle ho neznal, vždycky se snažil věci řešit klidně, zatímco teď ho bušil do hrudi a vykřikoval nesrozumitelné věci.
"Sasuke uklidni se!"zatřepal s ním"Neblázni, já za to nemůžu, snad si nemyslíš, že bych chtěl mít tvoje tělo!" zamračil se na něj. Naruto v Sasukeho podání svěsil hlavu.
"Promiň, ale je to šok vzbudit se v úplně jiným těle, ještě když nevíš proč se to stalo a kdo to zavinil."
"Já vim, však nejsi sám kdo je vyděšenej. Nechápu co to mohlo způsobit. Co ale budeme dělat?!" Sasuke se na sebe, vlastně na Naruta zahleděl, sám nevěděl co s tim a on po něm chce řešení, najednou vykulil oči poznáním.
"Něco tě napadlo?!"vypísknul nadšeně jeho společník.
"Ne, ale ty tu běháš jen v trenkách, chceš abych se nastydnul?!"podíval se na něj přísně.
"Eh…no jo,"usmál se nejistě Naruto, když zhlídnul jak vypadá. Trochu mu při tom zrudly tváře, připadal si jako by Sasukeho okukoval, to ale ještě netušil, jak mu bude až se bude sprchovat.
"Tak se mazej oblíknout!"popohánělo ho modroočko.
"Nikdy bych netušil, že mě jednoho dne bude kibicovat moje drahé já,"povzdychl si dramaticky polonaháč (xD). "Pojď, ale se mnou, dám ti svoje věci, ty mi dáš tvoje, lidem by asi bylo divný kdyby Sasuke chodil v narutovských věcech a naopak."zaculil se a zamířil do pokoje. Sasuke šel poslušně za ním, v tomhle měl pravdu, nesměli si dovolit víc pozornosti než bylo nutné.
Cítili se naprosto divně, když oba dva stáli jen v trenkách naproti sobě, se smutkem v očích koukali na tělo toho druhého, byl vážně nezvyk pobývat v těle, které je tolik podobné tomu vašemu, přesto je úplně jiné.
"Bojim se večera,"řekl do ticha černovlásek, když se soukal do, pro něj nového, oblečení.
"Proč?"podivil se ten druhý a loupnul po něm modrýma očima, jeho modrýma očima!
"Protože tě uvidim nahého a budu se tě muset dotýkat, teda jako tvého těla, já se totiž koupu každý večer,víš?"osvětlil mu to. V Sasukem by se krve nedořezal, tohle si neuvědomil, vždyť to bude jako by osahával Naruta, ne že by mu to přišlo až tak nechutné, ale bylo to docela absurdní.
"Měli bychom jít na trénink."změnil radši téma a zamířil ke dveřím."Nezapomeň se ale chovat jako já, já se pro změnu budu chovat jako. Nikdo nesmí mít podezření, že je něco špatně, bude lepší, když se s tim poperem a počkáme co bude dál, třeba to přejde samo."poznamenal ještě, když byli na ulici a loudavým krokem mířili k místě srazu, měli nejvyšší čas.
"Pokusim se, ale je těžký se celej den mračit."řekl s úsměvem Naruto a hned co to dořekl se vyhnul pohlavku a začal se tvářit lhostejně, doufal, že to vypadá věrohodně.
***
"Kde jste byli tak dlouho?"zamračila se na ně jejich růžovlasá kamarádka a hned nato se zářivě usmála,"Ahoj…vyspal ses dobře?"prohodila směrem k Narutovi, ten se podivil. Co se jí stalo, že je na mě tak milá? A no jo, vždyť já jsem teď Sasuke. Uvědomil si rychle, ale než stačil odpovědět kamarád vedle něj do něj trochu strčil, aby se moc nerozkecal, Naruto proto jen trochu kývnul, na znamení pozdravu a odpovědi zároveň. Pro změnu pak očima upozornil Sasukeho, že teď je on. Pochopil a jal se tedy slova.
"Sakura-chan, a jak ses vyspala ty? Nemáš chuť někam zajít, třeba na rande? Víš co, neodpovídej, vim, že tenokrát řekneš ano." Sakura zrudla vzteky.
"Naruto, den ode dne jsi otravnější! Pako!"zařvala zároveň s pěstí, která uhodila Sasukeho přímo do nosu a ten slítnul k zemi. Naruto se snažil ovládnout se, ale bylo to na něj příliš a rozřehtal se na celý kolo. Dívka se po něm překvapeně ohlídla, u něj nebylo zvykem, aby se tolik smál, znala jen jeho menší úsměv, jeho smích byl pro ni naprosto nový. Naruto ihned zmlknul a začal trochu kašlat, Sasuke pro změnu odměňoval Sakuru jedním ze svých hodně zlých Uchiha pohledů, s jeho nyní modrýma očima, to vypadalo, řekněme, zvláštně.
"Dneska jste nějak divní… Stalo se něco? Chováte se jako byste to ani nebyli vy."přimhouřila své zelené oči růžovláska a měřila si je rentgenovým pohledem.
"Co tim myslíš, Sakura-chan? Jsme v pohodě, ale ty jsi dneska nějaká divná." předběhl blonďák
kamaráda, vždyť Uchihové nemají zapotřebí něco vysvětlovat nebo se ospravedlňovat, teď byl ale Uzumaki a musel mluvit a mluvit, něco zcela mimo jeho styl. Taktak uhnul další dobře mířené ráně a utíkal se schovat za svoje milované tělo, to se jen otřásalo utajovaným smíchem. Jak tohle dopadne?Proběhlo Sasukemu hlavou, ale než stačil pomyslet na cokoliv dalšího, objevil se za nimi Kakashi a trénink mohl začít tam, kde včera skončil.

***
"Jestli to takhle půjde dál, jsme jasně prozrazeni."povzdychnul si chlapec v oranžovém, jeho přítel to věděl, nemohli popřít, že se oba chovali, no řekněme úplně jinak než bývalo jejich zvykem. Ale bylo tak těžké ze dne na den, z hodiny na hodinu měnit své chování, zcela překopávat svou povahu, aspoň tedy dočasně.
"Kam jdeš?"podivil se Naruto a přitáhl kamaráda zpět."Teď bydlíš tady, ale já tu budu s tebou…kdyby něco, tak mám u sebe šváby."zazubil se a vtrhnul k sobě do bytu a nevšímal si Sasukeho udiveného výrazu. Když se za nimi konečně zaklaply dveře, mohli ze sebe shodit tu masku, z níž se skrývali celý den. Konečně se mohli začít chovat dle svého gusta. Po skromné večeři se přemístili do obýváku, chtěli pobrat u ošemetnou věc, týkající se výměny jejich těl. K jejich rozmrzelosti však na nic nepřišli. Jediné co mohli dělat bylo smířeně vyčkávat.
"Jdu se omýt."vyskočil na nohy Naruto, v tu chvíli si ale uvědomil, že prakticky vzato uvidí nahého Sasukeho, ihned mu naběhl ruměnec.
"Jen jdi, nemám se za co stydět, navíc…nechci, aby moje tělo trpělo nedostatkem hygieny."zvedl hlavu Sasuke a zadíval se druhému chlapci do očí. Ten se jen pousmál a už štrádoval do koupelny.
Jakmile vyšel čistý a voňavý, cítil se trochu trapně, nevěděl co si o tom má myslet, sahat na Sasukeho tělo, který o tom vlastně nevěděl. Jó, kdyby jen tušil, jak si Naruto jeho tělo zálibně prohlížel v zrcadle… Modroočko vstal z gauče, chtěl si taky dát sprchu a ulevit tak zmoženému a zpocenému tělu. Jakmile stál v koupelně nahý,s pohledem upřeným do rozkroku, hlavou mu proletěla nestydatá myšlenka. Koukám, že ani ty se nemáš za co stydět, Naruto.
Po příjemné sprše zamířil do ložnice, kde se ve tmě rýsovala postava ležící na posteli. Lehl si vedle a přikryl se. Oba mlčeli, cítili, že tímhle se pro ně všechno změnilo, už se na sebe nedokázali dívat stejným pohledem jako dřív. Prostě to nešlo.
"Připadá mi to jako nepodařený vtip, ležim s tebou v posteli, znám tvé nahé tělo a přesto nejsi můj milenec."zasmál se do ticha blonďák. Přerušil tím tak to tíživé ticho a zvláštní panující atmosféru. Chlapec vedle něj se přidal k jeho smíchu.
"Co není, může být."pronesl provokativně, ale v tu chvíli si uvědomil význam toho, co řekl. Oba smích přešel, navzájem si pohlédli do očí. A než by stačil kdokoliv něco říct, Naruto se přisunul k Sasukemu a lehce ho políbil.
"Promiň, jen mě zajímalo, jak líbám."zaculil se nevinně a chtěl se zase odtáhnout, Sasuke ho ale zadržel.
"Sice to je tvoje tělo, ale ten kdo líbá jsem já, ne tvoje rozkošný tělo."na slovo rozkošný dal zvláštní důraz, chtěl, aby vyznělo. A to se mu povedlo, Naruto se zarděl a jemně se pousmál.
"Dík za lichotku, ty taky nejsi k zahození."typická narutovská reakce, přes jakoukoli vážnost situace, Naruto vždy pronesl něco, nad čím se nedalo se nepousmát. To na něm Sasuke miloval. Moment, miloval?! Nechtěl se tím zabývat, chtěl si vychutnat tento okamžik a opět pocítit ten krásný pocit, co cítil při tom polibku. Pravda, bylo trochu zvláštní líbat sám sebe, ale věděl, že uvnitř jeho těla je předmět jeho touhy. Zrušil tu nepatrnou mezeru mezi nimi a políbil ho. Ne motýlím polibkem, jako předtím Naruto, ale nefalšovaným vášnivým polibkem, plným touhy a něžnosti. Nemuseli si nic říkat, rozuměli si i beze slov. Usínali ve společném objetí a vychutnávali si přítomnost toho druhého.
"Mám svý tělo zpátky!"vykřikl blonďáček a nechtěně tím vzbudil mladíka vedle sebe, ten jen zamžoural do světla, jeho pohled vyhledal zdroj povyku. Naruto seděl na posteli a sahal si na břicho, vlasy a obličej, vypadal roztomile. Sasuke se pousmál a taky se posadil, naklonil se k němu a bez jediného slova ho políbil. Naruto byl zprvu trochu překvapen, ale pak se vzpamatoval, obtočil paže kolem jeho krku a plně se vžil do polibku.
"Chtěl si vědět jak líbáš, já ti to řeknu, naprosto bezchybně."vydechl černovlásek, když se od sebe odtrhli a on se snažil popadnout dech. Naruto se jen usmál a znovu se vpil do těch krásných rtů, které jakoby vybízely k polibku.
Jak už bylo řečeno dříve v tomto příběhu, život chlapců se naprosto změnil. Získali nový pohled na svět a na všechno kolem, dokonce nalezli i skryté city. Kdoví proč je tato událost potkala, jisté však je, že za to byli oba vděční.

 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Tsumi Tsumi | 24. června 2009 v 14:13 | Reagovat

Naprosto dokonalý!!!!

Ps: mám první koment! 8-)

2 Zaxanhor Zaxanhor | E-mail | 9. července 2009 v 12:09 | Reagovat

To je tak ... krásný :-)

3 Jana Jana | Web | 22. listopadu 2009 v 17:50 | Reagovat

skvělí! Tohle jsem nečekala

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama